Obsahová platforma [ta] Udržitelnost přinesla rozhovor s Dominikem Novákem, provozním ředitelem Apis Innovation. Řeč byla o varoáze, patentu, který léčí včely bez chemie, i o tom, proč firmy dnes chtějí data, a ne hezká slova.

Čísla mluví jasně: v zimě 2024/2025 uhynulo v Česku rekordních 26,3 % včelstev a trend dlouhodobě stoupá. Přitom na opylovačích závisí tři čtvrtiny světových zemědělských plodin a hodnota jejich práce se globálně počítá ve stovkách miliard dolarů ročně. Hlavním nepřítelem včely medonosné zůstává roztoč Varroa destructor, proti kterému se u nás od roku 1981 bojuje především chemií — s rezidui, které zůstávají ve včelích produktech roky a roztoči si vůči ní budují odolnost.

V rozhovoru vysvětlujeme, v čem je jiná naše cesta. Patentovaná termosolární stěna mění krátkovlnné sluneční záření na teplo uvnitř úlu a ohřeje plodové těleso nad 40 °C — teplotu, která zahubí roztoče ve všech vývojových stádiích včetně těch skrytých pod voskovými víčky. Dospělé včely i matka se přitom mohou samy stáhnout do chladnějších částí úlu. Bez chemie, bez elektřiny, za dvě hodiny a bez rozebírání úlu.

Druhá polovina rozhovoru patří službě Včely do firem. Popisujeme, co firma potřebuje zajistit a o co se postaráme my, jak funguje AI monitoring včelstev a proč jsou pro nás důležitá data. Na přání provedeme DNA analýzu pylu z úlu a zjistíme, kolik druhů rostlin včely skutečně opylují. To už není marketingové tvrzení, ale doložitelný údaj do ESG nebo výroční zprávy — což se hodí i s ohledem na nová evropská pravidla proti greenwashingu. Jedna včelnice se přitom podílí na opylování plochy okolo 2 800 hektarů.

A kam míříme dál? Chceme být víc než dodavatel včelnic, chceme být „platformou pro měřitelnou biodiverzitu“. Včely medonosné jsou jen začátek, přidáváme hmyzí domečky a na příští rok chystáme novinku, kterou si zatím necháme pro sebe, ale v našich aktualitách se ji včas dozvíte.

Celý rozhovor na [ta] Udržitelnost doporučujeme každému, kdo udržitelnost neřeší jako PR, ale jako provozní téma.