Termosolární úl v Dánsku

/v , /přidal

Tadeáš Nováček a Marian Hýbl reprezentovali Apis Innovation a českou inovaci na kick-off akci projektu BIONetZero a na summitu IGNITE Life Science & Biosolutions v Dánsku.

Cesta začala na Teknologisk Institut v Taastrupu. Zapojili jsme se tam do skupiny firem účastnících se programu BIONetZero, prošli tréninkem prezentačních a pitchovacích dovedností a potkali další inovativní společnosti z celé Evropy. Další zastávkou bylo Odense. Měli jsme příležitost poznat dánský ekosystém „biosolutions“ — biotechnologických řešení — a setkat se s lidmi, kteří pracují na technologiích od biotechu přes potravinářství až po zemědělství a udržitelnou výrobu. A samozřejmě jsme využili příležitost představit i to naše. Vrcholem cesty byl summit IGNITE Life Science & Biosolutions, kde jsme prezentovali Termosolární úl a diskutovali s výzkumníky, investory, firmami i potenciálními partnery. Právě tyhle rozhovory byly pro nás tím nejcennějším z celé cesty. Mluvili jsme o zdraví včel, výzkumu a vývoji, nových technologiích, mezinárodní spolupráci i o dalším směřování Termosolárního úlu. Zákazníky máme už i mimo Českou republiku. Teď chceme na zkušenosti z Dánska navázat — novými partnerstvími, výzkumnou spoluprací, distribučními příležitostmi a dalším technologickým vývojem. Budoucnost zdraví opylovačů totiž žádná firma nevytvoří sama. Vzniká díky lidem ochotným sdílet znalosti, zpochybňovat stávající nefunkční řešení a spolupracovat. Do Dánska jsme odjeli s Termosolárním úlem. Vrátili jsme se s novými kontakty, nápady a spoustou rozhovorů, na které chceme navázat. Velké poděkování patří konsorciu projektu BIONetZero a všem, se kterými jsme se v Taastrupu a Odense potkali — jmenovitě Food & Bio Cluster Denmark, CLIB – Cluster Industrielle Biotechnologie, Bioeconomy Cluster, European Cluster Collaboration Platform (ECCP) a Jihočeskému vědeckotechnickému parku, a.s. A díky Dánsku za skvěle strávené dny.

Z české inovace k evropské spolupráci.
BIONetZero Dánsko
BIONetZero Dánsko
BIONetZero Dánsko
BIONetZero Dánsko
BIONetZero Dánsko
BIONetZero Dánsko

Od léčivých úlů k platformě pro měřitelnou biodiverzitu.

/v /přidal

Obsahová platforma [ta] Udržitelnost přinesla rozhovor s Dominikem Novákem, provozním ředitelem Apis Innovation. Řeč byla o varoáze, patentu, který léčí včely bez chemie, i o tom, proč firmy dnes chtějí data, a ne hezká slova.

Čísla mluví jasně: v zimě 2024/2025 uhynulo v Česku rekordních 26,3 % včelstev a trend dlouhodobě stoupá. Přitom na opylovačích závisí tři čtvrtiny světových zemědělských plodin a hodnota jejich práce se globálně počítá ve stovkách miliard dolarů ročně. Hlavním nepřítelem včely medonosné zůstává roztoč Varroa destructor, proti kterému se u nás od roku 1981 bojuje především chemií — s rezidui, které zůstávají ve včelích produktech roky a roztoči si vůči ní budují odolnost.

V rozhovoru vysvětlujeme, v čem je jiná naše cesta. Patentovaná termosolární stěna mění krátkovlnné sluneční záření na teplo uvnitř úlu a ohřeje plodové těleso nad 40 °C — teplotu, která zahubí roztoče ve všech vývojových stádiích včetně těch skrytých pod voskovými víčky. Dospělé včely i matka se přitom mohou samy stáhnout do chladnějších částí úlu. Bez chemie, bez elektřiny, za dvě hodiny a bez rozebírání úlu.

Druhá polovina rozhovoru patří službě Včely do firem. Popisujeme, co firma potřebuje zajistit a o co se postaráme my, jak funguje AI monitoring včelstev a proč jsou pro nás důležitá data. Na přání provedeme DNA analýzu pylu z úlu a zjistíme, kolik druhů rostlin včely skutečně opylují. To už není marketingové tvrzení, ale doložitelný údaj do ESG nebo výroční zprávy — což se hodí i s ohledem na nová evropská pravidla proti greenwashingu. Jedna včelnice se přitom podílí na opylování plochy okolo 2 800 hektarů.

A kam míříme dál? Chceme být víc než dodavatel včelnic, chceme být „platformou pro měřitelnou biodiverzitu“. Včely medonosné jsou jen začátek, přidáváme hmyzí domečky a na příští rok chystáme novinku, kterou si zatím necháme pro sebe, ale v našich aktualitách se ji včas dozvíte.

Celý rozhovor na [ta] Udržitelnost doporučujeme každému, kdo udržitelnost neřeší jako PR, ale jako provozní téma.

Termosolární úl na Univerzitě v Záhřebu.

/v , /přidal

Naši kolegové představili technologii Termosolárního úlu na Fakultě veterinárního lékařství Univerzity v Záhřebu a fakultě jeden Termosolární úl rovnou darovali.

Záhřeb 2026 přinesl týden plný vědy, inspirace a nových příležitostí pro budoucnost včelařství. Tadeáš Nováček a Marian Hýbl měli tu čest představit výsledky výzkumu a technologii Termosolárního úlu na Fakultě veterinárního lékařství Univerzity v Záhřebu, v rámci školení BeSafeBeeHoney „Health from Hive to Spoon“. Prezentace vzbudila mimořádný zájem odborníků z několika evropských zemí.

Součástí návštěvy bylo i darování Termosolárního úlu univerzitě — poslouží tam k dalšímu výzkumu a vzdělávání studentů.

Děkujeme prof. Ivaně Tlak Gajger za pozvání, skvělou organizaci a inspirativní diskuze. Otevřeli jsme také jednání o možnosti uspořádat jedno z příštích setkání projektu COST přímo v České republice — skvělá příležitost ukázat český výzkum a inovace v oblasti zdraví včel mezinárodní komunitě.

Budoucnost včelařství vzniká díky mezinárodní spolupráci.

VŠTE pomáhá chránit včely bez chemie.

/v /přidal

Server Budějcká drbna přinesl rozhovor o výzkumu, který na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích propojuje moderní elektroniku s ochranou včel — s vedoucím výzkumu doc. Ing. Robertem Frischerem, Ph.D. a se zástupci Včel do firem Marianem Hýblem a Tadeášem Nováčkem.

Myšlenku zapojit VŠTE do spolupráce se včelami přinesl Ing. Michal Emmer, škola měla i reference od firem, kde koncept Včely do firem už funguje. Spolupráce s VŠTE je ale širší než obvykle. Škola sama bude vyvíjet techniku, která pomůže s jejich léčbou. V současnosti běží první etapa s šesti úly, ve druhé etapě přibude dalších šest — čím víc úlů, tím víc dat pro přesnější výsledky výzkumu.

Řeč byla i o tom, čím se dnes varoáza nejčastěji léčí. Nejrozšířenější jsou chemická léčiva a pesticidy typu Varidol s účinnou látkou amitraz, prokazatelně karcinogenní a v zemědělství už zakázanou, ve včelařství ale zatím tolerovanou. Další možností jsou organické kyseliny (šťavelová, mravenčí) nebo esenciální oleje. My místo toho pracujeme s Termosolárními úly, kde parazita likviduje jen zvýšená teplota — bez jakékoli chemie.

Podle Mariana Hýbla je cílem, aby se z projektu na VŠTE stala vlajková loď českého včelařství, viditelná i ve světě, a aby ukázal mladé generaci, že včelařství není obor uvízlý v osmdesátých letech. Tadeáš Nováček to doplňuje: chceme veřejnosti i mladým lidem ukázat, že lze včelařit jinak — moderněji a bez zbytečné chemie. A na závěr vzkaz pro čtenáře: od včel a jejich spolupráce bychom se mohli hodně učit.

Odkaz na celý článek.

 

Firmy hledají smysluplné ESG řešení, které zvyšuje biodiverzitu.

/v /přidal

Tadeáš Nováček z Apis Innovation napsal expertní komentář pro časopis Jihočeský podnikatel (Jihočeská hospodářská komora) o tom, jak mohou firmy plnit ESG cíle skutečně, a ne jen na papíře.

Firmy dnes čelí tlaku naplňovat ESG nejen formálně, ale skutečně a dlouhodobě. Vedle reportingu a plnění legislativních požadavků roste poptávka po konkrétních krocích, které jsou měřitelné, viditelné a přínosné nejen pro firmu, ale i její okolí.

Jednou z oblastí, která na významu získává, je podpora biodiverzity přímo ve firemních areálech — netýká se jen zemědělství, ale i průmyslových areálů, logistických center nebo administrativních budov. Firemní pozemky často představují nevyužitý potenciál: přeměna části areálu na květnaté louky, výsadba vhodné zeleně nebo umístění včelstev může zvýšit druhovou rozmanitost i zlepšit mikroklima a prostředí pro zaměstnance.

Včely přitom hrají v ekosystému klíčovou roli, i když jejich populace v posledních letech čelí výrazným ztrátám kvůli kombinaci chemického zatížení krajiny, nemocí a změn v hospodaření. Moderní přístupy ale ukazují, že podporu včel lze dělat šetrněji a efektivněji — příkladem je koncept Včely do firem, který Apis Innovation rozvíjí ve spolupráci s výzkumnými institucemi a který propojuje péči o včely s praktickým zapojením firemního prostředí.

Takové aktivity přinášejí firmám i zaměstnancům reálný dopad i praktické přínosy: posilují pozitivní vnímání firmy ze strany zákazníků a veřejnosti, podporují firemní kulturu a mohou se stát přirozenou součástí interní komunikace i externí prezentace.

Jak Tadeáš Nováček v komentáři shrnuje, klíčové je volit řešení, která jsou dlouhodobě udržitelná, odborně vedená a přizpůsobená konkrétním podmínkám firmy — pak se z nich stává aktivita s reálným dopadem nejen navenek, ale i uvnitř firmy.

Včely jako průmyslová technologie.

/v /přidal

Včely jako průmyslová technologie. Titulek, za kterým si v Apis Innovation stojíme – a článek v MM Spektrum vysvětluje proč.

Před deseti lety jsme začali u jednoho problému: včelařství potřebovalo technologický skok, aby bylo možné opustit problematickou chemickou léčbu. Naším řešením jsou Termosolární úly. Postupem času se ale ukázalo, že firmy hledají něco víc než jen „úly v areálu“ – chtějí měřitelné odpovědi na otázky, které se týkají jejich okolí a dopadu jejich provozu.
Tak vznikla služba Včely do firem. Patentovaná biotechnologie, AI monitoring, CSR aktivity a reporting v jednom balíčku. Klient se nestará – stará se včelař. My zajišťujeme: výběr stanoviště bezpečného pro zaměstnance i včelstva, dodávku Termosolárních úlů (ne obyčejných tenkostěnných), celoroční péči zkušeného místního včelaře, splnění veterinárních povinností, a předání hotového firemního medu bez chemie.
A bonus, který firmy oceňují: vizuálně výrazný prvek pro PR, vzdělávací instalaci, teambuilding nebo zážitkové eventy pro klienty.
Celý článek doporučujeme k přečtení každému, kdo udržitelnost neřeší jako PR, ale jako provozní téma.